Střídavá a společná péče podle zemí: domněnky, soudy a nedávné změny

Žádná ze zemí v této sekci nemá zákon, který by rovné dělení času s dítětem bral jako výchozí bod. Sedm států USA ho má: Kentucky, Arkansas, Západní Virginie, Florida, Missouri, Mississippi a Louisiana mají zákonnou domněnku nebo příkaz rovné či společné péče. I ty jsou ale vyvratitelné nebo mají výslovnou výjimku, takže ani v jednom z nich není rozvrh 50/50 zaručený. Všude jinde rozhoduje soudce o konkrétním dítěti a vodítkem mu je standard a výčet kritérií, ne výchozí poměr.

To je první věc, kterou je o právu péče o dítě v jednotlivých zemích dobré vědět: většina těchto systémů na otázku kolik času dostanu v zákoně vůbec neodpovídá. Rodinné právo se dělá na národní úrovni — a ve Spojených státech ani to ne: federální zákon o péči neexistuje, jsou jen zákoníky jednotlivých států, a proto mají USA vlastní stránku a každý z těch sedmi států taky. Stejné slovo navíc může mít po obou stranách hranice jinou váhu: v jedné zemi vymezený právní status, v druhé slovo, které říkají rodiče a advokáti, ale zákonodárce ho nikdy nenapsal.

Tabulka níž je rozcestník. Každý řádek dává jednu zemi, pojem, který tam rodiče skutečně používají, jednu řádku o tom, jestli nějaký zákon vychází z rovné nebo společné péče, a datum, kdy jsme stránku za ním naposledy kontrolovali; podrobnosti jsou za odkazem. Každá stránka jmenuje ustanovení, o které se opírá, odkazuje na úřední text, návrh označuje za návrh a nese vlastní datum kontroly. Co ty pojmy doslova znamenají, je jiná otázka — tu bere slovník pojmů o péči o dítě.

Péče o dítě v zákoně, země po zemi

Co znamenají označení na těchto stránkách

V datovaných přehledech změn odvádějí většinu práce tři označení a rozdíl mezi nimi rozhoduje o tom, jestli se vás něco týká teď, později, nebo možná nikdy.

• Platí — pravidlo se používá dnes. Německá ustanovení o rodičovské péči a styku stojí v Bürgerliches Gesetzbuch a platí tak, jak jsou napsaná; žádný model péče nejmenují a žádné dělení času dítěte nepředepisují — a přesně s tímto právem německý soudce pracuje dnes ráno.
• Návrh v přípravě nebo návrh zákona v projednávání — existuje text, a nic víc. Německý Kindschaftsrechtsmodernisierungsgesetz (KiMoG) je ministerský návrh: zveřejněný v květnu 2026, konzultace se uzavřela v červenci 2026 a při poslední kontrole to byl pořád návrh, za kterým nestálo rozhodnutí vlády. Návrh nemá datum účinnosti, takže mu ho tyto stránky nedávají.
• Schváleno, ale ještě neplatí — přijato, podepsáno, a přesto to není právo, podle kterého by kdokoli žil. Norsko přijalo 20. června 2025 úplně nový zákon o dětech barnelova (lov nr. 40), jehož § 7-1 by u společného bydliště dítěte zrušil podmínku „zvláštních důvodů“. Účinnost je na králi a stanovená není, takže norský soud pořád používá zákon z roku 1981: nedohodnou-li se rodiče, musí dítě svěřit jednomu z nich a delt bustad nařídit jen tehdy, jsou-li pro to zvláštní důvody.

Pro rodiče vypadají ta dvě poslední označení stejně — nic se nezměnilo — ale důvod je jiný a s ním i pravděpodobnost, že se někdy něco změní. Každá stránka drží označení, které používá úřední záznam, datuje každý záznam a odkazuje na jeho zdroj, takže hned vidíte, jestli čtete právo, nebo návrh.

Časté otázky

Zdroje